Gloryfy Bastards

Všechno začalo když mi volal Milis ve středu jestli nechci s Ondrou vyrazit do Zillertalu na závody kam bylo pozváno 14 jezdců ski a 14 snb z  Evropy. Nabídka se zdála vice než kvalitní a rozhodl sem se ji relizovat. Ondra se sice chvíli cukal ale nakonec podlehl návnadě FREE alcohol on after party for riders and friends. Zbývalo jen sehnat fotografa a mohlo se vyrazit. Ve čtvrtek nad ránem jsme vyráželi ve složení Lukáš ,,Pospec” Pospíchal, Ondra ,,Cumel” Beneš a David ,,Draug” Němeček z Prahy. V Zeleném Údolí na mě čekal bezdomovec Draug se čtyřmi polštáři a spacákem, který nejspíš špatně pochopil záměr cesty a vybavil se na zdolávání 8000 vrcholů. Vyslechl si několik nejapných připomínek na jeho osobu a jelo se směr Gerlos. Cesta byla víc než pohodová a o zpříjemnění se zasloužili i němečtí kolegové z Kobry 11, kteří odhalili prohřešek v podobě překročení nadzvukové rychlosti o pár stovek kilometrů v hodině. Dohodli jsme se na odškodnění nastálé situace v podobě kuřby a 140 eur za ochutnávku jejich latexových uniforem. Cestou jsme doufali, že nás odhalí I kolegové v Rakousku za to, že nemáme dálniční známku, ale bohužel už naši cestu nepřikořenili. Od 13 hodin začínal trénink, ale I tato akce dostála freeski tradicím a byli jsme na místě jako první. Po obhlédnutí skoku jsme usoudili, že to bude bomba ježdění a nemohli sme se dočkat až začneme lítat. Šli jsme se ještě zapsat na ubytko do tourist office, naházeli sme věci na hotýlek a šli sme na věc!! Začli sme s Ondrou stoupat nad skok a bohužel sme každým krokem objevovali jeho nástrahy  a z příjemného polétáání se postupně zobrazoval monstr kicker.

                                                               

Metal attack

Poslední závody na kterých sem byl o víkendu byly opět čistě o železu!! Na Číhalce se jel Metal attack a hlavním sponzorem závodu byli zlatí hoši ze SES čili Nitro, Armada, 686 a i proto sem na závody vyrazil. V pátek sem ale ještě musel do worku a prroto se stalo vstávání v 5.45 krutým začátkem dnu. Zvládl sem to a v 9 hodin sem byl nastoupen v plné zbroji v bohužel poměrně zmrzlém ale skvěle upraveném parku. Sníh na horách ubývá jako svině a z parků se stábají ledovce ve kterých je to občas poměrně o zdraví. Snad brzo napadne a bude zase hej. Každopádně byl set up fajn a jela se lajna 1.platforma: speed rail, rainbow dedna nebo drrrr roura 2.platforma: rovný box, schody se speed railem a hokejkou (nejezditelné pro lyže) a lámaná bedna s možností náskoku do speed části pouze 3.platforma: vystřelovací drrr roura, step up rail s bonkem, vlna box 4.platforma: spina.

Ještě jedna navnazovačka na Gloryfy Bastards!!!!

Jablonec Jibbing Jam

Minulý víkend sem se zúčastnil závodů v Jablonci přímo v ulicích města. Na akci byli pozváni téměř všichni čeští rideři, kteří alespoň něco na trubkách umotaj takže o konkurenci nebyla nouze. Set up byl následující: speed rail, bedna 8m a lámaná bedna. Bohužel organizátoři nepočítali s měkým sněhem a proto se musel speed ze závodu vynechat. Kvalifikace byla stylem 3 jízdy a nejlepší se počítá, kdy do finále postupovalo 15 nejlepších plus loňský vítěz. První jízdu sem si odjel poměrně na jistotu a po 270 on a 2 switch upech na rovné bedně a FS switch upu na lámačce sem si myslim poměrně hlasitě řekl o finále. Každopádně sem nechtěl nic nechávat náhodě, protože hodně klukům se jízda taky povedla a asi nejvíc se mi líbilo jak zabíjel Marián Kuhn a vcelku pěkně se po železu vozil i Michal Pijenč Klápště. Druhou jízdu sem proto ještě přidal na lámané bedně 270 on switch up a 270 out. Ve třetí jízdě sem si tak mohl zkusit něco jiného co by případně bylo použitelné pro finále. Zajel sem si teda switch 270 a na lámačce to samé co předchozí jízdu. V chill out zóně sme potom čekali na Matyho Vránka, který jakožto lokál měl vyhlásit výsledky. Z kvalifikace sem postoupil ze 3. místa a pomalu sem si brousil zuby na prize money které byly 15 tisíc.

Opening snowparku Mladé Buky

O víkendu byla na plánu akce otevíračka snowparku v Mladých Bukách. Nikdy sem tam nebyl, ale protože se tam chystalo spoustu lidí, tak sem neváhal naházel lyže do rakve (naházel pouze obrazně řečeno jinak se k lyžím chovám jako v riukavičkách nebojte kluci co mi je dáváte :D) a v 6.30 ráno směr Praha – Mladé Buky (pro ty co nevědí je to kousek od Trutnova na cestě do Pece. Po příjezdu nás vítalo slunce a pěkně shejplej park. Bohužel po oblevě s dost zmrzlým základem. Každopádně kde v čechách si můžete dát 3 jibby 2 skoky a ještě jib nebo skok v lajně?? Začlo se teda jezdit a už od začátku bylo jasný, že to bude víc než dobrý shreděníčko a vědělo o tom i něco okolo 60ti riderů co se tu sešlo. Ve složení Íza Kyselová, Ondra Beneš ,Maty Vránek a já sme vytáhli nově koupené Go Pro a začly padat hodnoty. Nebudu jmenovat koukněte všichni povinně na video ZDE. Od dvou hodin se jel Best trick jam o ceny, tak sem se jednou jízdou také zúčastnil, když už sem tam byl a na skoku sem dal switch 720 mute grab. Co sem se tak díval nebylo to zas tak marný a trochu sem doufal, že bych mohl mít best trick v kapse, ale bohužel je ještě značně scéna ovlivněna efektností back a frontflipů a snowboard rozhodčí přisoudil právě jednomu z lokálů best trick za backflip...  a já obsadil 3. Místo. Každopádně mě těšil skvělej den bez pádů a nakonec i to 3. Místo potěšilo. Po ježdění sme koukli na záběry, usoudili, že Go Proučko je hodně vychytaná věc povečeřeli svíčkovou od Ízi tatínka (ještě jednou díky byla skvělá) a mohlo se vyrazit směr Špindl a Dolská. Párty klasicky neskutečná, ale o tom v blogu psát nebudu tu si můžete přijet na vlastní kůži sami okusit!! Další den se počásko nevyvedlo a tak se namísto skoků v průseku šlo jezdit na Mísečky, ale ani tam to nebylo s počasím lepší. Příští víkend snad už konečně vyjde průsek a natočíme zase nejspíš nějakej edit!! Ještě jednou znovu všechny zvu 4.2. na Jablonec Jibbing Jam v centru Jablonce tak snad se tam uvidíme!!

K2 Freeski Pec 2011

Ještě před tím, než přiblížím silvestr a perfektní pojezd ve Špindlu, tak něco málo o závodu a neoficiální MČR ve freeski v Peci pod Sněžkou. Jelikož mi poslední týdny při každém ježdění padaly všechny triky na které sem si snad jen pomyslel byl sem poměrně dost nahecovanej a fakt sem se po delší době hodně těšil na závody. Příjezd do Pece okolo 9té ráno už byl ale trochu horší. Proudy vody se valili z nebe, ale ani to mě neodradilo od toho to prostě dát. Šel sem hned trénovat svojí kvalifikační jízdu, protože kluci už měli naskákáno z tréninku o den dřív, ale ten já jsem kvůli práci nestíhal. Trať vypadala následovně: rail nebo box, menší platforma skoků a větší platforma skoků, na konci ještě rail nebo box se schodama, ale to už nebylo součástí slopestyle tratě. Na trénink přestávalo pršet a já dopilovával svou jízdu, která byla: frontside 270 out z railu, switch 900 mute grab a 540 tail grab. Asi po 15tém pokusu ze kterých jsem něco okolo 13ti odjel jsem usoudil, že se půjdu ohřát do baru pak na riders meeting. Při riders meetingu se zatáhla obloha a začal brutální chcanec. Přesunuli sme se nad trať a začlo přesně to proč nemám moc rád závody a to ukrutné čekání na jízdu. Měl sem číslo 32 asi z 38 takže sem si pročekal svoje. Konečně mě zahlásili do vysílačky a já se asi o 4kg těžší rozjel na trať 270 out pohoda switch 900 hrana vyplá lyže pád 1. Kolo v háji. Pohoda spadlo hrozně lidí všem dělala rychlost problém, pořád se to měnilo, foukal vítr prostě ideál pro závod :D, tak sem měl pořád dost šancí. Přehodnotil sem druhou jízdu na sw 5 a 540 na druhym skoku, protože i to v klidu mohlo stačit na postup. Druhá jízda 270 out pohoda, sw 540 japan i přes to že sem přeletěl dost dopad sem ustál a už sem měl v hlavě to že to mám v kapse na druhym skoku 540 tail grab a bohužel asi tak metr před dopad čistě na hranu.....granát pád a hotovo. I přes 2 pády sem byl na 17. Místě pouze 2 místa od postupu, ale bohužel i to se někdy stane. Takže proto dávám info i o tom, že i s neúspěchama se musí počítat. Každopádně si jedu za týden spravit chuť na skoky do průseku a do rampy a napříští týden jsem pozvanej na JJJ (Jablonec Jibbing Jam), kde si doufám taky spravim náladu nějakým úspěchem!!! Závody vyhrál náš německý kolega, který strašně zabíjel např. Cork 1080 guitar grab, switch double 1260 a na 2. místě Roman Dalecký s obrovskou switch 1080 mute. I ve finále nevyšlo počasí, takže spousta kluků popadala a kdo vsadil na jistotu sklízel ovoce. Tolik infa z Pece za pár dní se těšte na report ze silvestra a taky můj první pojezd na údajně úžasných skocích v průseku!!!

Ved dnech 14.-21.8. proběhl první ročník Armada newschool summer campu a troufám si říct, že nebyl ročníkem zdaleka posledním.  Po dlouhé a náročné cestě, kterou nám zpříjemnila kapela Morčata na Útěku jsme dorazili do střediska ve výšce 1600 m.n.m., kde bohužel nečekalo příjemné přivítání v podobě deště. Naštěstí jsme měli v zásobě karton Jägemeisterů i s chladícím zařízením od partnera kempu a tak nebyl problém na vše špatné rychle zapomenout a se všemi se řádně přivítat a seznámit. Párty byla legendární a Polar bear ve kterém jsme finishovali se třepe v základech ještě teď (můj žaludek bohužel taky). Po probuzení sme zjistili, že pařba nebyla špatná volba, protože ledovec ve výšce 3200 metrů byl zahalen v mlze a jinak tomu nebylo ani ve snowparku. Naslepo jsme tedy vyjeli hledat překážky, ale po několika jízdách jsme to museli vzdát a vrátit se dolů na perfektně propečený double cheeseburger menu v místním fast foodu. Předpověď na další dny byla skvělá, proto sme zvolili ,až na pár vyjímek, klidnější večer. Meteorologové se sekli pouze o jeden den a v úterý na nás čekal luxusně šejplý park, azurově modrá obloha a několik hodin ježdění. Kempeři na nic nečekali a všechny překážky vzali od podlahy. Nejvíce bych asi vyzdvihl výkony Michala Klápště a Dana Ilenčíka, kteří sázeli jak na skocích tak na jibech. Kemperky, kterých se tu sešlo 5 jim zdatně sekundovaly a i přes několik pádů se nevzdávaly. I přesto, že všichni jezdili jak to šlo, některé chyby se u každého přeci jen našly a od toho tu byl Lukin s kamerou a já s Ondrou abychom jim večer při videocoachingu poradili, jak na případné malichernosti vyzrát. Volné chvíle po ježdění si všichni krátili golfem, lukostřelbou, trampoškami nebo se jen tak poflakovali ve městečku. I přesto, že si snámi počasí ze začátku zahrávalo se kemp vybarvil v tom nejlepším světle, nikomu nic nestalo (až na pár naražených palců, freeskierská klasika), což je potřeba zaťukat, a jam na malém skoku z předposledního dne, kdy se 4 kempeři včetně mě vyhecovali ke zkoužce našláplého frontfilpa, jen potvrzuje, že to všechny baví a chtějí se tu zlepšit!!!. Nebudu zbytečně psát všechny možné triky, které se všichni naučili, protože by to zaprvé byla nuda a zadruhé jich je spousta a není ani tak moc důležité, co kdo dával, jako spíš to, že se každý zlepšil, bavilo ho to a chce jezdit dál!! Závěrečným slovem bych jen rád hrozně moc poděkoval klukům, co se na kempu podíleli, kemperům a v neposlední řadě hlavnímu sponzoru Armada, partnerům Jägermeister, Red Bull, Freeski a středisku Les 2 Alpes 3600. Je vcelku zbytečné psát něco víc, protože za vše nejlépe promluví fotogalerie a spokojení kempeři. Kdo by tedy nevěděl co příští rok v létě dělat namísto toho, aby se flákal doma a hrotil v létě do vody, tak sledujte info a budeme se na vás za rok těšit s více sponzorama, více zkušenostma a minimálně stejně bujarými večírky!!

Jak jsem už psal po skvělým pojezdu v Peci jsem se přesunul na camp do Rejdic, kde jsem měl coachovat. Chata přímo pod sjezdovkou, vidina denně šejpnutého parku od Záji a pohoda na horách... co víc si přát!! Na campu mě čekalo 5 kluků, kteří v den mého příjezdu už podstivě pilovali a šlapali bedýnku. Nenechali mě ani minutku vydechnout a tak jsem se hned přehodil do lyžařského a šel rozdávat moudré rady na kopec. Zezačátku to u všech byly klasické začátky jako podklouznutí na bednách, 360 na patky a podobně. Kluci ale všichni byli mladý a zapálený, proto pilovali a pilovali a postupně se začalo vše dařit. Bohužel nám nepřálo moc počasí a tak jsme se museli poprat i s touhle nepříjemností. Všichni se ohromě zlepšili jak na skocích, tak na railech, myslím, že si skvěle zajezdili a snad i díky radám, které ode mě dostali, se jim Freeskiing zalíbil ještě o trochu víc. Přislíbili účast na letním campu v L2A pokud se uskuteční a freeski život je pohltil.

Po campu jsem se ihned přesunul na natáčení a focení streetů v Praze. Jelikož ulice byly plné sněhu nebylo na co čekat a muselo se něco vytvořit. Jako první rail jsme zdolali ve složení Ondra „Cumel“ Beneš, Juro Ďurovčik a já překrásného dlouhána na Hůrce, o kterého se marně pokoušela SNB banda minulé léto. Vyzdvihl bych FS switch up a 270 out od Ďurka. Naštěstí jsme neměli zadostiučinění s Policií a tak vše proběhlo první večer v záři reflektorů na jedničku. Další den následoval double kink na Budějovické (velmi příjemné pro mě a Ondru jelikož ho máme za barákem), se kterým jsme se zpočátku trochu trápili, ale nakonec i odtud se veze nějaký materiál. Řekl bych úspěšné natáčení a mohl jsem se už těšit na odlet do Itálie. Ještě předtím jsem ovšem stihl navštívit snowpark u Bándyho na zahradě (Praha) a poslední výlet na české hory na Mísečky.

Bohužel v Itálii jsem měl trochu jinou představu o ježdění, ale díky finanční situaci a náročnosti školy mi bylo dost plánů překazeno. Od příjezdu se musím hlavně věnovat škole a praxi (za kterou nedostanu ani Euro) a na hory tak zbývá opravdu jen málo času. Pokud by byla možnost chtěl bych navštívit Spring Sessions ve Špindlu, ale vše záleží na penězích, kterých moc bohužel neni!!!!

I přesto, že jsem v Itálii, nejsem opomenut ani v posledním čísle časopisu Freeski, kde si můžete přečíst wall ride trick tip a report z loňského streetu v Praze. Snad na mě ČR nezanevře, protože jí to příští zimu ukážu J

Už se těšim zpátky do Čech na skvělý pivo, konečně život s penězma v kapse a hlavně na hory, protože všechno co jsem nestihl tady si vynahradím v létě!!!!